Dovolte si být sama sebou!

V životě zastáváme spoustu rolí a někde hluboko pod kůží a v kůře mozkové, máme zapsáno, že všechny bychom měly dávat na 100 % a samozřejmě bezchybně. Jak jinak. Ať to je či není reálné, pokusit se můžeme, ne? A tak každý den zkoušíme pokořit hranici dokonalosti. Nebo se k ní alespoň přiblížit.

Přestože je pro každou z nás tahle hranice jinde, jsou dny, kdy máme pocit, že jsme se jí skoro dotkly a vlastně docela snadno, jaksi mimochodem. Jsme skvělé ženy, matky, milenky, kamarádky, dcery a samozřejmě i kolegyně a podnikatelky. Bohužel tohle nejsou jediné okamžiky! Proti nim stojí dny, kdy se nic nedaří a i kdybychom se postavily na hlavu a odrážely ušima, což by samo o sobě byl fenomenální výkon (všimly byste si toho vůbec?), nepodaří se nám bezchybně vstát ani z postele.

Vypadá to neřešitelně, trochu jako bludný kruh, ale na výběr máme. Je to vcelku prosté. Můžeme pokračovat ve hře, dál se drtit a nakonec se uštvat snahou po dokonalém zvládání všech svých životních rolí, anebo se zastavíme a začneme vnímat sebe sama. Své JÁ jako nejdůležitější roli svého života. Sebe jako jedinou možnou verzi svého života přesně tak, jak právě teď jsme. Se vším všudy, bez výjimek.

Nehledejte potvrzení zvenku. Obraťte pozornost dovnitř – ke svým pocitům a myšlenkám. Zeptejte se sama sebe jestli to, o co se právě snažíte, vám dává smysl? Jestli vás tato konkrétní snaha těší a naplňuje natolik, že pokud budete dál pokračovat, učiní vás to šťastnější a spokojenější. Ptejte se, možná poprvé laskavě a bez výčitek, po skutečných důvodech svého počínání a snahy po 100% a bezchybném výkonu. Proč se tolik snažíte a přepínáte? Kde se vzal ten pocit, že tak, jak jste, nejste dost a proto na sobě musíte stále pracovat, zlepšovat se a dosahovat někam výš a dál…

Je skvělé růst, ale stejně důležité je přijmout stávají stav jako to nejlepší, čeho jsme momentálně schopny. Dovolit si připustit myšlenku, že už takhle jsme dokonalé. A věřit tomu, že to tak je. Protože bez tohoto uvědomění nelze pokračovat v růstu. Bez tohoto uvědomění nebudeme nikdy dost spokojené s tím, co máme a co jsem dokázaly. Bez tohoto uvědomění se budeme stále přepínat a přesto nikdy nedojdeme spokojeně do cíle.

Vyměňte postoj plný zklamání a výčitek za laskavé sebe-přijetí. Oceňte sebe sama jako bytost, která možná má chyby, ale svým způsobem je současně i dokonalá a vždy tou nejlepší verzí sebe sama. Zahoďte všechna očekávání a domněnky o tom, jaká byste měla být.

Jste právě taková, jaká být máte.

Dovolte si být sama sebou!

Dovolte si žít svůj život.

Dovolte si mít se ráda.